V roce 2020 byl schválen zákon o právu na digitální služby. Mezi laickou veřejností dostal zákon oprávněnou přezdívku „digitální ústava", neboť přišel se zcela novým paradigmatem: občan získává právo si určit, jakým stylem s ním bude komunikovat orgán veřejné moci. Vzdor některým přechodným ustanovením a mnohaletým lhůtám na implementaci všech detailů zákona začalo být jasné, že sílí tlak na využívání služeb elektronickou cestou, neboť s během času přibývá procento těch občanů, kteří se elektronizace neobávají anebo ji přímo preferují. Koncept úředních hodin přetrvá v blízkém budoucnu jen pro úzce definované kategorie služeb státu, kde buď elektronizaci nelze provést (např. osobní návštěva při zřizování nového občanského průkazu) nebo kde si občan zvolil (ze subjektivních důvodů) osobní návštěvu namísto digitálního úkonu. Tato možnost občanovi vždy zůstane, úřad však může – v souladu s digitální „ústavou" elektronický úkon zlevnit, aby občana motivoval na úřad nechodit.

Digitální informační agenda vzniká v tomto myšlenkovém podhoubí. Byla zákonem v roce 2020 definována a k 1. dubnu 2023 začala skutečně pracovat. S rostoucí elektronizací je zapotřebí větší koordinace a odstranění tradičního českého resortismu. Jedno rčení říká, že příliš mnoho kuchařů přesolí polévku – v oblasti eGovernmentu tak potěší, že jej na starosti bude mít jen jeden kuchař – pan Petr Kuchař bude nově zástupcem ředitele celé DIA a spolu s ním z původního Odboru hlavního architekta MV ČR přichází do DIA i významná část pracovníků. Post ředitele získal po náročném výběrovém řízení Martin Mesršmíd, který má ze svého dřívějšího působení ve firmě AVAST velké odborné předpoklady v roli obstát.  

Reorganizace českého eGovernmentu je velkou příležitostí. Z Ministerstva vnitra byly organizačně převedeny právě ty odbory, které měly k tématu eGovernment nejblíže. Má to svou logiku, neboť gesce Ministerstva vnitra je už tak dost široká a IT mohlo být (a nejspíš bylo) vedle témat o policii, celní správě, hasičích nebo bezpečnosti lehce opomíjenou gescí a častou obětí jiných priorit.

První příležitostí ukázat, že reorganizace měla smysl, bude úspěšné zvládnutí tzv. eDokladovky, kdy už na konci tohoto roku byste mohli např. jezdit autem bez dokladů, neboť případné silniční kontrole bude stačit ukázat QR kód prokazující vaši identitu i veškerá řidičská oprávnění. Dynamika vývoje informačních technologií jde ale tak rychle kupředu, že oproti soukromému sektoru je hodně co dohánět a DIA krom implementování unijní regulace musí přijít i s vlastními koncepty. Zda se to podaří, to bude záležet na její politické síle i okolnostech hospodářských a mezinárodních. Poslední rok dominují politicky zcela jiná témata a eGovernment je opět (pokolikáté už?) až pod čarou hlavních priorit. Co tíží Čechy, to ale nejspíš tíží i Estonce, Finy nebo Dány, kteří jsou v eGovernmentu stále o mnoho koňských délek napřed. Přejme tedy DIA mnoho zdaru i politické a ekonomické přízně.

 

Doporučujeme i předchozí článek Hlavní cíle DIA a jedno překvapení k tomu, který se na problematiku dívá z úplně jiného úhlu.